Jsi anděl do člověka vtělený. A já smrtelník. Jsi síla vesmíru celého. A já jenom Tvůj milovník.
V tvých očích viděl jsem vzdálené lodě...
Můj sen, má chvilka s ním.. kdo ví..
Tak jednou odhodlat se a zpátky jít...
Až jednou navečer procházet se budeš...
Než čas mi navždy zavřít oči dovolí...
Kolik jen lodí spí na dně moří...
Občas, když čtení mých věčných knih...
věnováno všem příznivcům Osvobozeného divadla
Napsáno těmi nejsmutnějšími kukadly