

Takže... toto je moje první dílo, teda není to úplně první, ale myslím to tak, že se to rýmuje - jak se to říká, no, to je jedno..., ale jinak je to asi moje 4. dílo? Já už si nevzpomínám..., je to celkem krátký..., tak se pohodlně usaďte a vžijte se do téhle básně... Děkuji za pozornost.
Jsi anděl do člověka vtělený. A já smrtelník. Jsi síla vesmíru celého. A já jenom Tvůj milovník.
V tvých očích viděl jsem vzdálené lodě...
Můj sen, má chvilka s ním.. kdo ví..
Tak jednou odhodlat se a zpátky jít...
Až jednou navečer procházet se budeš...
Než čas mi navždy zavřít oči dovolí...
Kolik jen lodí spí na dně moří...
Občas, když čtení mých věčných knih...
věnováno všem příznivcům Osvobozeného divadla
Napsáno těmi nejsmutnějšími kukadly