Chtěl bych se vrátit ke své podstatě,
ke kráse a síle ohně jenž rozpaluje zemi.
Rád bych byl smyslný jako voda,
tak fascinující, když mi protéká přes dlaň
a odráží paprsky do tance světla.
Neškodná, když si razí cestu po mém těle
slévá se v jeden pramen, který smývá prach minulosti.
Krutá ve vlnách oceánu věčně se pokoušející roztříštit břehy pevniny tužeb.
Svobodný v rychlosti větru, rvát kořeny starých stromů, abych daroval místo novým.
Hladit těla odpočívající v písku teplým vánkem prosyceným chutí moře.
Chci rozdat svou sílu v paprscích slunce.
Chci se schoulit se vším smutkem do náruče noci.
Chci se ztratit ve výkřiku.
"Já nechci tak moc. Já chci jen žít!!!"
Hodnocení:0.5 (celkem: 6, počet hlasujících: 12)
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Extáze | Ostrov | Svědomí | Nemoc | Smrt duše