Čas navál zbytky idejí do sadů pohádek
Zastavil chůzi spavých not a dal se nazpátek
a vážné dury ševelů visely v paměti
pomnuly rázem kudy kam a kudy ze změti
Hodin dnů roků měsíců i dávných staletí
děr zapomnění marných jako když havran přeletí
Do schodů šedých spolem lezly větry jarní touhy
po míle šerých stupínků mžik jako věčnost dlouhý
až k maringotkám poustevníků dávná píseň zněla
i sama zem se do základů nepatrně chvěla
píseň ta bez slov bez tónů kráčela dojímavě
a započala další noc
usedla na dálavě
Hodnocení:5 (celkem: 10, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 20x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Ahoj Egone, opět jsi mě potěšil Tvou další poetikou. Sic jsem musel číst vícekrát, ale jo, pak to stojí za to. Je pravda, že na páté přečtení už mi ani tolik nevadily ty dlouhatánské verše. Když jsem to četl poprvé, tak jsem si říkal - To snad nemyslí vážně - Ale jo, jsem s Tvou prací spokojen.
Mecheche | Počitky | Co ze života zbyde | Nic | Začátky a konce