Děd vševěd čechral svůj polštář
slunili znavené tváře
ucouraného odpoledne
na náměstí
a očmi zavřenými
si tápali v nitru
jejich štěstí
pomalu našlapovalo
v brzounkém zítru
skrz lipové ratolesti
spadané
tak nenuceně odevzdávali své duše nadcházejícímu dni
Hodnocení:4 (celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 25x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Hm... ani se nedivím, že po Oldově superkomentáři už tu žádný další nepřibyl.
Dílo mi přijde, křehké, prosluněné jak raně letní den. Poslední řádek už bych snad ani nepotřebovala
ahoj
už teď si vyčítám své mentorování, ke kterému nejspíš sklouznu. Mě si, Egone, tvé novotvary líbí. Líbí se mi i tvoje odvaha: Já budu psát jak já chci, bez ohledu na gramatiku. To je supr.
Jen dodám takovou drobnost. To už není k tématu, jen se podělím o svá "moudra". I vyšinutí z gramatiky může být skvělý básnický prostředek, kterým zaujmout a podpořit vyznění své básně. Jen považuji opravdu za nutnou tu záměrnost použití. Nepsat to jen proto, že si mi to tam LÍBÍ. Hodnocení vlastní básně líbí, nelíbí, je příliš slabé hodnocení. Před psaním je dobré vymezit si postupy a použití prostředků, které vychází ze zaměření básně. Sestrojit si takový ethalon, vůči kterému pak své dílo můžu porovnat. Podařilo se mi sdělit myšlenku? Podařilo se mi dodržet zvolené prostředky, k dokreslení tématu a zaměření? Není báseň naopak přetížená? Člověka to (byť se vlastně uváže vlastními řetězy postupů) paradoxně osvodí. Už se nemusím trápit s dvěma formulacemi, které se mi obě líbí stejně a zvažuju, kterou tam tedy dát. Pokud znám zaměření své básně, pak můžu bez váhání zvolit formulaci, která více odpovídá předpokládané struktuře.
Ha. Nikoho jiného bych si nedovolil poučovat, ale o tobě vím, že to vezmeš. Psát báseň bez stktury to je jako vyšetřovat průběh funkce bez znalosti diferenciálního počtu. - Můj skromný názor.
Hezký den
Zdravím tě,
Trefa do černého. Přijímám
Na jednu stranu mi to přijde takové tahání rozumu mezi cit, pro mě vždy básně byly výsostným útočištěm citovosti a ačkoli rozumové pojetí (řemeslné metody jak tvořit atd.) se snaží jen pomoct stále nevím za jaký konec to mám vzít. Vidím v tom střet hodnot. Nic víc. Pro tebe má subjektivní hodnocení líbí/nelíbí příliš malou výpovědní hodnotu, já stále nevím jak se k tomu postavit, je možné stejně tak že sklouznu na jednu či na druhou stranu, stejně tak jako že zůstanu nerozhodnut. Co je správné pojetí si netroufám říci, stejně se člověk řídí podle svých vnitřních hodnot, ovšem i ty se mohou měnit. Já ale věřím, že si z tvého příspěvku něco vezmu, oslovil mě.
Díky za něj
Ahoj Egone,
abych se přiznal, docela dost věcí mi tam nesedí. Očmi? Očima, ne? Zítru? Zítřku, Egonku. Ale jinak se mi to líbí. No, odpustím Ti literární prohřešky.
Jde o to, nepíšu to tak, jak má podle české gramatiky být, píšu tak jak chci, klidně se nad tím pozastav, ale pro mě má význam víc věcí než subjektivně nekorektní formy jazyka. Jsem obvšem velmi rád že se líbí, dík
Mé cheche | Jako malé dítě | Zimomřín | Do vytoulání | Nad kostkami