Toto dílko je přehnané, alespoň tedy co se kuchyně mnou absolvované základní školy týče. Zaměřil jsem se na našeho legendárního kuchaře, jehož palcová polévka (postup je jednoduchý; při nalévání libovolné polévky uchopíme misku tak, aby se náš palec nacházel na vnitřní straně misky) se stala místní raritou. Psáno v druhém pololetí devátého ročníku.

Lávka v naší vsi, která spojuje břehy Vltavy. Chodím tudy každý všední den na vlak do Prahy už od třetí třídy... Někdy je dobré si uvědomit, že i obyčejný most, pod nímž teče zdánlivě obyčejná řeka, může mít v sobě i něco víc, než se jen zdá.

O stezce, která se klikatí směrem k lesní mýtině ... březen 2012

reminiscence paměti