Šedý zákal

Autor: Bořivoj Malíček, 31.5.2013, Ostatní

  

Procitnout z toho snu,
býti ptákem co létá.
Upadnout do náruče slunce,
moc bych si přál.

Osvícen reflektorem klidu,
to je mé přání první.
Svoboda mává mi sbohem,
já ji vítám milenku mou.

Světec pokřtil mne lepem,
jenž z duše mi rvou.
Ano ty kapky potu prohnilé
vsáknou, hle květem jsou.

Nacházet nicotné a věčné,
to jest přání poslední.
Popření, hněv a přijetí,
co vám brání v objetí?

Zatím žádné hodnocení

Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Dedek 7.9.2021, 23:11

Doporučečné dílo, ale nijak nezaujalo.

kvalitní komentář (0)

Reakce: stranger 8.9.2021, 21:57

"doporučený díla" tu vyskakujou v podstatě náhodně



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

Satanriel 28.6.2013, 15:41

Já se prokousal celou básní, mám chuť se pokousat, nejlépe v zrcadle...ať vidím blázna trpět.
Malíčku, doporučuji ti opustit daný slovosled, který zde používáš, dokud máš čas. Jestli snaha o nějaký lingvistický prvorepublikový paskvil, tak ani to, pardon. Pro čtenáře je to pak krájení salámu nožem v hypermarketu, i když řekneš dost, dostaneš další deka, které nechceš.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Jenny 28.6.2013, 11:14

byl jsi na sezení?

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>