Na listu papíru se přiznávám ke všem hříchům, jedinému příteli mých myšlenek a nepříteli všech ostatních. Na pozadí noci, do bílého plátna zarývám čerň, a všechny barvy života již došly. Přesto píšeme, slyšíš, A.? Ještě stále, neladnými pohyby dokreslujeme realitu nemohoucnosti, topíme se, ale dýcháme. Každá věta je jako kus obrazu, v každé lince vidíš cíl, jen je jich tolik, že se ztrácíš, vnímáš celek, ale každý detail v tobě vzbudí nekonečné myšlenky, směry, úzkosti. Není cesty bez boje, a než popíšeš jeden list vlastní krví, tisíc jiných vykrvácí, dřív, než se stihnete potkat, ve smíru duše...
Hodnocení: 2
(celkem: 2, počet hlasujících: 1)
(celkem: 2, počet hlasujících: 1)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
hm, taky mi to přijde krátký
je to jako nádech bez výdechu, nebo více výdech bez možného nadechnutí
kvalitní komentář (0)
je to jako nádech bez výdechu, nebo více výdech bez možného nadechnutí
kvalitní komentář (0)
Jedzok 11.4.2013, 12:57Reakce: Prefeta 
11.4.2013, 14:30
Díky, leč tomu (z)hodnocení nepříliš rozumím
...
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
11.4.2013, 14:30Díky, leč tomu (z)hodnocení nepříliš rozumím
...kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
pozdě v noci... | prý... | nepřátelé.. | víš... | slepý...