Na západ hledím a teskno je ve mně
a marno, tiše, beztvaré sémě.
Van Gogh je lhář, já za něho smočím
palec jak štětec v nebeské moči.
Na západ hledím a stále je jiný,
rodí se stokrát a stokrát bez viny,
tak jako děcko, mé mrazivé ráno,
na noc se těší, však nebude zváno.
Usíná měkce, ten obzor je tenký,
na šňůru rozvil děravé plenky.
Chci k němu vonět, řvát, ale z něho
mé bledé ruce ještě víc zebou.
a marno, tiše, beztvaré sémě.
Van Gogh je lhář, já za něho smočím
palec jak štětec v nebeské moči.
Na západ hledím a stále je jiný,
rodí se stokrát a stokrát bez viny,
tak jako děcko, mé mrazivé ráno,
na noc se těší, však nebude zváno.
Usíná měkce, ten obzor je tenký,
na šňůru rozvil děravé plenky.
Chci k němu vonět, řvát, ale z něho
mé bledé ruce ještě víc zebou.
Hodnocení: 4.5
(celkem: 9, počet hlasujících: 2)
(celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
První dvojverší poslední sloky u mě jednoznačně vede, celkově líbí, ale jak psala In, ten závěr mi trochu pokazil dojem.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Já proti východu nic nemám, zvlaště pokud jde o slunce.Co se týče moči, dost mne rozčílila a poslední rým je mimo obraz.Naproti tomu určité pasáže, co do umělečna mne skutečně zajímavě překvapily.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Je prostě fajn, že už nevzhlížíme k východu.A českej dacan vyroste a vrátí se tam kam patří.40 let v životě národa je jen epizoda.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Paradox | Trochu o rezignaci | Promoce | Ponorka | A co je můj svět...?