Koho už baví,
odhalovat pravdy života...
Jeden zpívá o extázi,
druhý učí hrát na housle
a v zahradě, co já vím,
stále kvetou růže...
kterými si vyčítám
svoji sentimentalitu.
A vy byste mi ji
měli vyčítat o to víc.
Půjdu si dát půlnoční sprchu
a z lenivosti se uložím
vedle plyšového medvěda...
Dny jsou stejné
jako univerzální omáčky,
ale přesto mě teď kojí
ze svých tajných zdrojů
horizontální perspektivy.
A mezi tím vším
se pokouším létat.
Hodnocení:3 (celkem: 15, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 27x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Cena za mír | Bijou | Úvaha | Ukřižované mládí | Maminčiny slzy