Na schůzku se vkusem odjíždíš do Zlína,
říkáš, je kouzelný, umí potěšit, má mě rád.
Ze přímek hádanky, potravou hrdosti,
v tom čase divákem, proč místo labutě přilétá páv?
V gestech a pohybech na zášti nešetříš,
znechucen večerem, zúročíš chlad.
„Hlupákem bez vtipu“, ztichlý, naslouchám,
kde jsem vzal odvahu na lůžku vedle Tebe spát.
Slzami otrávíš, počítat umíš pláč,
dlužníkem z vděčnosti,
měl bych Ti děkovat?,
promiň, nemám zač.
Hodnocení:4 (celkem: 4, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 12x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Naděje | Pohledy | Letní | L´impression | Řeka