Tuto báseň jsem složil v dost zajímavém citovém rozpoložení zhruba před měsícem. Od té doby marně hledám odvahu dát ji přečíst někomu konkrétnímu, aby se k ní vyjádřil. Tak to zkouším touto cestou:-)
Uplynul týden od chvíle,
kdy začlo vše a skončilo zas.
Od chvíle tiché radosti,
po které tiše mlčelo,
vše v něm, co tolik miloval,
pocity, pro které se rval
s obrovským vlivem zlostných sil,
jež dohnaly jej do záhuby.
Přál by si, aby noční sen
urovnal jeho ukřivdění,
neví však, co se hraje v něm,
neví snad nic, co v knihách není.
Jen to, že má ji tolik rád,
a láska k ní jím pořád hýbá,
řekl sám sobě snad tisíckrát,
však stále v jeho srdci skrývá
se divný pocit bolesti.
A ta se jenom těžce smývá.
Teď sedí, zkoumá mysl svou,
řek´ by jí, co mu hlava říká,
ví však, že těžko zpátky vzít,
věc, která lidskou duší zmítá.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:3.17 (celkem: 19, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 46x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
me2d:Jak říká Tomáš Zdechovský, je to o pocitech, ze kterých se chci vypsat. Já měl pocity tři dny po sobě pořád stejné, tak proto mi nepřišlo důležité měnit něco na prologu u každé ze tří básní.
Teď sedí, zkoumá mysl svou...tak tohle slovní spojení se mi velice líbilo.Je fakt, že to je fáze poslední.Když už prozkoumané srdce i duše jsou...Drž se chlape,ne za hlavu!
Týden | Ruce | Skrytý |