Ruce

Tuto báseň jsem složil v dost zajímavém citovém rozpoložení zhruba před měsícem. Od té doby marně hledám odvahu dát ji přečíst někomu konkrétnímu, aby se k ní vyjádřil. Tak to zkouším touto cestou:-)

Autor: Jentak, 11.2.2009, Básně

Jako dvě mořské hvězdy ze dna,
po jejichž spojení vznikne jedna,
jsou její ruce kouzelné.
Vždy dotknout se jich zas a znova,
a poslouchat jejich řeč a slova,
která mi za ni chtějí říct.
Kéž já bych rozuměl těm slovům,
a dovedl je naplnit,
říkat jim potom zas a znovu:
Jen pro vás chtěl bych dále žít.

Jako dvě ryby zlaté v tůni,
v níž lovím slova lásky mé,
plavou, já cítím jejich vůni,
stačí, když člověk zahlédne,
jak jedna s druhou pohrává si,
a v jejich prstech plných krásy,
se zračí obdiv můj, s kterým hledím,
na její ruce.
Jen pro ně já se změním.

Jak na dvě bohabojná kvítka,
která já našel večer v trávě,
teď hledím na její dvě ruce.
Jak na dvě vážky,
jež uchráněny před chladem noce,
žijí dál.

A ať si kdo chce, co chce, říká,
ačkoliv v srdci mém je žal,
já nezapomněl na ty ruce,
které jsem kdysi miloval.
A miluji je víc a více,
když vzpomenu si na ně zas.
Zas znovu dotknout se jich toužím,
dvou malých rukou, tichých krás.

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Hodnocení: 3
(celkem: 6, počet hlasujících: 2)

Zobrazeno 42x (přihlášenými uživateli)