Skrytý

Tuto báseň jsem složil v dost zajímavém citovém rozpoložení zhruba před měsícem. Od té doby marně hledám odvahu dát ji přečíst někomu konkrétnímu, aby se k ní vyjádřil. Tak to zkouším touto cestou:-)


Autor: Jentak, 11.2.2009, Básně

  

Než ve tvé duši při vzpomínce na mě vykvete první kvítí,
já uteču pryč, do daleka, a budu před ním skrytý.
Skryt před tvým pomyšlením na mě,
před zmínkou o mně ve tvé hlavě,
se ukryji já někde pryč.
Někam, kam slunce nedosvítí,
a kde já neuvidím kvítí,
jež kvete teprv v srdci tvém.
Snad ucítím kdes těch kvítek vůni,
snad přivane ji vítr, snad.
Vím jistě však, že jenom pro ni
jsem schopen o půlnoci vstát
a hledat její krásy v tobě,
Jak minesengr lásku tvou,
která v srdci tvém pohřbená je,
skrytá v něm tkví.

Vím já, že ona zatím spí
a bojím se ji probudit,
ačkoliv tolik toužím po ní
a schopen se obětovat tak,
jak bloudíc´ rytíř přes kamení,
hledajíce svůj tajuplný hrad.

A kdyby ten hrad zůstal skrytý
tam, kde nekvete tvoje kvítí,
vydám se pro tvou lásku přec.
Daleko tak, jak bude třeba,
jsi moje malá růže bledá,
pro kterou ještě dál než dále,
ochoten půjdu noc a den,
k tobě jen přičichnout, či stále
na tvoji krásu patřit jen.

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Hodnocení: 3
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 18x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>