V lomozu deště
milostné naříkání
mísí se s truchlením koček
znovu a zas a ještě
jdou mlhy zdání
milenci mýdlových vloček
podzimní vítr pase moji hlavu
terpentýn listí prchá sadem
tíže, zrzozená z architrávu
zhmotní se smrtí, není skladem
a neslitovně určí padlé
ne, nežertuji, vskutku určí
že z květin nejdýl žijí zvadlé
a Turek Turka nepoturčí
v lomozu deště.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
O utichání | Nevyplněno | Tak to je | Nehmotná | Belize 7.00