V lomozu deště

milostné naříkání

mísí se s truchlením koček

 

znovu a zas a ještě

jdou mlhy zdání

milenci mýdlových vloček

 

podzimní vítr pase moji hlavu

terpentýn listí prchá sadem

tíže, zrzozená z architrávu

zhmotní se smrtí, není skladem

 

a neslitovně určí padlé

ne, nežertuji, vskutku určí

že z květin nejdýl žijí zvadlé

a Turek Turka nepoturčí

 

v lomozu deště.