Smutek mi páře podšívku
po Novu zas je Staře
a nit si říká o cívku
ticho o harmonikáře
svět posouvá se nazpátek
a z rozmetané sazby
kams do mlčení jehňátek
vyháním slova, která vazbí
vazbí, ne a ne oněmět
vosk omítá mi uši
do jedné vměstnám tisíc vět
do kůry oskeruší
tu větu rydlem umlčím
proč ale bolest působit
vždyť v každém loži umrlčím
slýchat : bože, jak já chci žít
zbývá jen krůček k slze
dokud nás neopustí
daleké je blíž v mlze
pramen ne vždy má ústí
a do mlčení jehňátek . . .
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Nehmotná | Tíže | Epitaf vojáka | La balada de la calle quarenta | Mlčení jehňátek