Ze zábnoucího slunce,
nadechla jsem se štěstí.
Zadeček vrní se na židli,
oči rozhazují blankytné jiskry.
Nohy tvaru antilopích s
klidem si hoví na stole.
Tu vzácnou siestu vychutnám si!
A ještě ji zapít černou kávou...
Chopím se pera s planoucím chtíčem
rozdávat radost, štěstí, věrnost i pokoru.
Plující siesta odráží se na papíře.
Do průsvitných šatů se oblékla.
S nadějí, že stojím zato!
Dýchám volností...
A černočerné myšlenky skončily v odpadkovém koši!
nadechla jsem se štěstí.
Zadeček vrní se na židli,
oči rozhazují blankytné jiskry.
Nohy tvaru antilopích s
klidem si hoví na stole.
Tu vzácnou siestu vychutnám si!
A ještě ji zapít černou kávou...
Chopím se pera s planoucím chtíčem
rozdávat radost, štěstí, věrnost i pokoru.
Plující siesta odráží se na papíře.
Do průsvitných šatů se oblékla.
S nadějí, že stojím zato!
Dýchám volností...
A černočerné myšlenky skončily v odpadkovém koši!
Hodnocení: 3.4
(celkem: 17, počet hlasujících: 5)
(celkem: 17, počet hlasujících: 5)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Tohle se mi líbí ze všeho nejvíc :
Plující siesta odráží se na papíře.
Do průsvitných šatů se oblékla.
S nadějí, že stojím zato!
kvalitní komentář (0)
Plující siesta odráží se na papíře.
Do průsvitných šatů se oblékla.
S nadějí, že stojím zato!
kvalitní komentář (0)
Povedené. refugee 
17.11.2008, 15:46
17.11.2008, 15:46
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Podejte mi kapesník! | Hradní pán | Opět, zas a znova | Oči osudu | Obléknu Tě do zimy