Nevnímám a šeptem křičím do ticha,
Křičím a slyším, jak hudba nahlas utichá.
Zavřu oči a otočím se před sebe,
Běžím k tobě a přitom od tebe.
Pozor, až ve spánku budeš bdít,
temnota Slunce může tě oslnit.
Po kraji se rozhlížet a přitom spát,
Z duše sladkou hořkost sát.
Těším se, až zapomenu budoucnost.
A s láskou ti dám ochutnat svou zlost.
Mít ruce svázané a psát,
Mluviti pravdu a lhát.
Vždyť tryskem můžeš jít -
všechny fiaskem porazit.
Křičím a slyším, jak hudba nahlas utichá.
Zavřu oči a otočím se před sebe,
Běžím k tobě a přitom od tebe.
Pozor, až ve spánku budeš bdít,
temnota Slunce může tě oslnit.
Po kraji se rozhlížet a přitom spát,
Z duše sladkou hořkost sát.
Těším se, až zapomenu budoucnost.
A s láskou ti dám ochutnat svou zlost.
Mít ruce svázané a psát,
Mluviti pravdu a lhát.
Vždyť tryskem můžeš jít -
všechny fiaskem porazit.
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Izumi 15.2.2010, 22:12Víš, od doby co jsem četla tvoje básničky na stránkách, si tuhle pořád pamatuju. A líbí se mi nejvíc.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Honza7 13.2.2010, 18:44No, zprvu jsem si to ani nijak zvlášt nevychutnal, ale ted už docela jo...není to vůbec špatný, trochu jsem si u toho i zafantazíroval
díkec
kvalitní komentář (0)
díkeckvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Dcera Ledu | Rozpolcení | JÁ | Naivně o lásce | Smečka