Dala jsem nožku do vody,
a uviděla krásné schody.
Plula jsem po řece,
jak noční pták,
až k těm schodům,
co mají modrý práh.
Stoupla jsem na první,
jak na letní sen,
ten schod se rozpadl.
Já zakopla jsem, o další, nižší schod,
a hlavou narazila, na krásný, skvostný plod.
Ten plod byl sladký, jak letní láska,
připomnělo mi to mého miláčka Matýska.
Však do hlubin jsem padala,
neměla jsem síly,
až na dně jsem utonula,
bez lásky a víry.
Teď z nebe koukám, na celou mou vlast,
a vždy po jednom dni, si stříhám vlas.
Až všechny ostříhám,
znovu se narodím, a budu chytrá,
lásku všem rozdávat,
a podvod všem vymlouvat...
Hodnocení:2.33 (celkem: 7, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 43x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
narazila jsem hned na začátku u těch schodů, kdy jsem nevědela jestli hodláš rýmovat nebo ne, možná by stačilo míň slov,není to špatný,je to zajímavě napsaný pocit,nejvíc se mi líbí konec,možná bych vyhodila tu chytrost .)
Tahle básen sice skýtá momenty přítomnosti dětství, na druhou stranu zde shledávám úseky úžasných přirovnání a střípky do mozaiky k pochopení světa vůbec.
Tak tragicky bych to nebrala...
Líbí se mi, že ač se tam občas objeví dětský, prvoplánový rým, není to jen
"ach miluji tě strašně moc,
jsi má nekonečná láska,
s tebou chci strávit celou noc...
bla bla bla bla..."
Metafora se schody je zajímavá a s těmi vlasy sice lehce praštěná, leč krásně naivní a originální! Pokračuj.
Já věřím v čest. | Příjde další den | Sen v krutém životě o krásném světě | Liam | Kalendářní slunce