vsakuje se ti do těla
jak slzy do polštáře
pohlcuje tě jak pohádky
mistrného lháře
nabaluje se a roste
jako věčná koule sněhu
a následuje čas
v jeho neustálém běhu
přibývá jak měsíc
a svetr od babičky
jak vzpomínky na hraní
s barevnými sklíčky
rozpíná se jak vesmír
a šumí jako on
rozkvétá jak šeříky
mohutní jako strom
láska se nerodí na první dotek
pod tvými dlaněmi roztává
pomalu jak ledovce
pak zaplavuje břehy
přidá písmena tvé křížovce
nezoufá a nepláče
při dlouhém odloučení
milosrdná ke všem
žábám na prameni
z ošklivého káčete vyrůstá
v opravdovou dámu
ač někdy na očích má klapky
v botách slámu
do srdce se ti zaryje
drápem laskavým
s přáním
Vyhni se prosím všem mým úskalím
Hodnocení:4.43 (celkem: 31, počet hlasujících: 7)
Zobrazeno 34x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Některé obrazy se mi zadají být psány jen pro efekt. První dvě sloky jsou opravdu lepší, než ty dvě následující... někdy méně znamená více. Přesto jistě báseň převyšující průměr poety
Stáří | Bůh snad mi odpustí | Kočka | Pistolníkovi | Déšť