vsakuje se ti do těla
jak slzy do polštáře
pohlcuje tě jak pohádky
mistrného lháře
nabaluje se a roste
jako věčná koule sněhu
a následuje čas
v jeho neustálém běhu
přibývá jak měsíc
a svetr od babičky
jak vzpomínky na hraní
s barevnými sklíčky
rozpíná se jak vesmír
a šumí jako on
rozkvétá jak šeříky
mohutní jako strom
láska se nerodí na první dotek
pod tvými dlaněmi roztává
pomalu jak ledovce
pak zaplavuje břehy
přidá písmena tvé křížovce
nezoufá a nepláče
při dlouhém odloučení
milosrdná ke všem
žábám na prameni
z ošklivého káčete vyrůstá
v opravdovou dámu
ač někdy na očích má klapky
v botách slámu
do srdce se ti zaryje
drápem laskavým
s přáním
Vyhni se prosím všem mým úskalím
Hodnocení:4.43 (celkem: 31, počet hlasujících: 7)
Zobrazeno 34x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Některé obrazy se mi zadají být psány jen pro efekt. První dvě sloky jsou opravdu lepší, než ty dvě následující... někdy méně znamená více. Přesto jistě báseň převyšující průměr poety
O lásce | Poslední | Po milování | Píseň samotářky | Zachraň mě