Blues pro Jacka

já bych tuhle (pro sebe) neoznačila za tvou nejlepší
vlastně jsem po ní sklouzla dolů a najednou konec
a tak opakovaný čtení, tak ráda bych v ní taky četla tak, jako ti, kterým se tak zamlouvá
tak ráda bych "věděla"
jenže čím vím chci vědět, tím víc na mě "mlčí"
ale protože se mi prostřední část líbí, tak ji čtu tak, jak pro mě nejlíp, tedy začátek jako nějaký začátek, úvod
potom tu prostřední část, ke které si dočtu ještě něco ze závěru
a jsem schopná ukotvit to, už to není změť slov, který ničím
ale příběh



kvalitní komentář (0)

No vida tady jsem ještě nebyl. Na jednu stranu mám tuhle volnou formu rád právě proto, že nemusím nic čekat a nečekám. Je to tak trochu jako číst Howl od Ginsberga. Umíš to podat tak, že slova nejsou vata, skoro jako by ses toho úpěnlivě bála a řekl bych že je proč. Prostě tady platěj a hovořej a tak to vidím. Právě u tvých děl jsem přesvědčenej že je všecko na svým místě a že bys neměnila, možná se pletu přece jen není to dílo dnešní a vím já jak moc jsi se za ty necelý tři roky změnila? Jde mi o to, že pro svoje přesvědčení pevnosti celé struktury za vším něco hledám a ten text mě trochu mate, to není nic proti. Já to mám na jednu stranu takhle rád, že se mnou text tak otřese jako trefně vystřelená filosofická věta, ta přece taky otřese zvykem, postoji, zkrátka tím zavedeným.
Možná to bude znít, že hovořím o jedné věci, ovšem matení textem mi nevadí. Spíš mě zneklidňuje, že se v takovým textu prostě ztrácím a musím si ho přečíst třikrát čtyřikrát někdy to nezabere a potřebuju čas než se mi to v palici správně semele. A někdy to nepřijde vůbec. Tady nevím jestli to přišlo, pozdává se mi to jako báseň rozprášená po cestě a zasypaná jablky. Ha.

kvalitní komentář (0)

tomu se říká myšlenka... nečetl jsem od Tebe nic, co by za to nestálo

kvalitní komentář (0)

Já jsem ti veskrze celá vděčná, protože tahle báseň mě pohladila po dušičce :o)

kvalitní komentář (0)