Bolest a strach, který mysl svazuje,
duši, ústa i srdce stahuje,
přestávám věřit ve štěstí,
jsem jako boxer bez pěstí.
Je mi zle;
Nevidím před sebou nic víc než tmu,
jako při vzbuzení ze zlého snu,
taková chvíle je mým celým dnem,
však ze sebe nepustím jediný sten.
Je mi zle;
Potkávám lidi a zároveň je míjím,
a hledám nějaký záchytný bod,
jako při hostině třináctý chod,
přesně tak významný dneska se cítím.
Je mi zle;
Nekřičím o pomoc a nebuším kol sebe,
všechno bych vyměnil za chvíli vedle tebe,
já zkrátka netuším jak dojít toho cíle,
zbytečný; jak uhel v temperovém díle.
Je mi zle;
Nežiju pro radost a nežiju s radostí,
neumím bavit se s vrozenou lehkostí,
mám v sobě blok, co tak strašně tíží,
ještě že konec se tak rychle blíží.
Je mi zle;
Už nevím co dodat; však jestli bych směl,
snad jenom poslední větu,
a to, že nevěřím světu,
nikdy mi nepomoh, tak proč bych měl.
Je mi zle,
jsem slabý,
jsem sám.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Doufám, že je ti o něco líp Člověku se uleví, když to ze sebe vysype aspoň na papír. Líbí se mi některá přirovnání, "při hostině třináctý chod" nebo "uhel v temperovém díle". Myslí ti to, tak zkus víc zapracovat
Blbá realita | Historická | Výzva |