Poeta - moderní literární server


Blbá realita

Autor: saon, 17. 2. 2013, Básně



Je mi zle;

Bolest a strach, který mysl svazuje,
duši, ústa i srdce stahuje,
přestávám věřit ve štěstí,
jsem jako boxer bez pěstí.

Je mi zle;

Nevidím před sebou nic víc než tmu,
jako při vzbuzení ze zlého snu,
taková chvíle je mým celým dnem,
však ze sebe nepustím jediný sten.

Je mi zle;

Potkávám lidi a zároveň je míjím,
a hledám nějaký záchytný bod,
jako při hostině třináctý chod,
přesně tak významný dneska se cítím.

Je mi zle;

Nekřičím o pomoc a nebuším kol sebe,
všechno bych vyměnil za chvíli vedle tebe,
já zkrátka netuším jak dojít toho cíle,
zbytečný; jak uhel v temperovém díle.

Je mi zle;

Nežiju pro radost a nežiju s radostí,
neumím bavit se s vrozenou lehkostí,
mám v sobě blok, co tak strašně tíží,
ještě že konec se tak rychle blíží.

Je mi zle;

Už nevím co dodat; však jestli bych směl,
snad jenom poslední větu,
a to, že nevěřím světu,
nikdy mi nepomoh, tak proč bych měl.

Je mi zle,
jsem slabý,
jsem sám.