Můj Bijou,
sním tě celého jak marcipánové srdíčko,
spolu budem chodit mezi dlažbou
a na rtech nám možná rozkvetou polárky.
Ty boty mám od jara, jsou celé zablácené,
můj Bijou, pořád si ještě sníš?
Kapičky lidí se zastavily
uprostřed náměstí,
je tam pár svíček a karafiát
i pro tebe, můj Bijou,
ale to jim nemůžu říct, víš...
Hodnocení:4 (celkem: 16, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 65x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
No, já prostě vidím vzpomínku na sametovou revoluci, Palacha a vůbec všechno co s tím souvisí, proto to na mně tak působí...že bijou Kde domov můj...abych tak vykreslila obraz jakožto dojem...
Luci, tak si přečti, já od tebe skoro všechno Ale musím se učit, fakt jsem nezodpovědná:-( Já mám osobně ráda svoji "Narážku", kdybys mi k ní něco napsala, byla bych ráda.
Skleněnou pastí času | Na čekané | Labutí píseň | V každou hodinu dne | Nebe