Můj Bijou,
sním tě celého jak marcipánové srdíčko,
spolu budem chodit mezi dlažbou
a na rtech nám možná rozkvetou polárky.
Ty boty mám od jara, jsou celé zablácené,
můj Bijou, pořád si ještě sníš?
Kapičky lidí se zastavily
uprostřed náměstí,
je tam pár svíček a karafiát
i pro tebe, můj Bijou,
ale to jim nemůžu říct, víš...