Anachronismus lásky
běží po myší stopě...
už není nic, nic
snad jen sedmikrásky
schovává vítr v klopě...
na jarmarku marnosti
vyje meluzína
a tak hloupě křičí,
že milovat máš toho, koho chceš...
já mám ráda svět,
když všechno řve a syčí
a bohémové balancují
s kapkou potu na nose...
tak s hlavou svou na podnose
miluj si je
a nebudeš...
Hodnocení:4.4 (celkem: 22, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 31x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
já bych chtěla milovat, koho chci, ale to bych se mu musela obětovat... nemůžu žít s člověkem, kterej lítá na obláčku, a nemůžu do něj ani hučet, aby na něm nelítal... jako milence ok, proč ne, to by bylo hezký.... ale co řekne svědomí, na to se ptám.
Vždyť život je tak krátký | Carlota | Nebudu jiná | U Zlatého lva | Motýl