Anachronismus lásky
běží po myší stopě...
už není nic, nic
snad jen sedmikrásky
schovává vítr v klopě...
na jarmarku marnosti
vyje meluzína
a tak hloupě křičí,
že milovat máš toho, koho chceš...
já mám ráda svět,
když všechno řve a syčí
a bohémové balancují
s kapkou potu na nose...
tak s hlavou svou na podnose
miluj si je
a nebudeš...