Poeta - moderní literární server


Šedý zákal

Autor: Bořivoj Malíček, 31. 5. 2013, Ostatní



Procitnout z toho snu,
býti ptákem co létá.
Upadnout do náruče slunce,
moc bych si přál.

Osvícen reflektorem klidu,
to je mé přání první.
Svoboda mává mi sbohem,
já ji vítám milenku mou.

Světec pokřtil mne lepem,
jenž z duše mi rvou.
Ano ty kapky potu prohnilé
vsáknou, hle květem jsou.

Nacházet nicotné a věčné,
to jest přání poslední.
Popření, hněv a přijetí,
co vám brání v objetí?