To město na mě shodilo
šedivý mrak.
Chrlilo na mne tisíce
havraních slov.
Dýchalo na mne uhelnými
vagóny.
A polepilo mou duši štěstím
ze sazí.
Strašáci už opadali z násady
od košťat.
Marnivci promarnili poslední
grešli.
Žlutý zobák zakrákoral
na půlnoc
a vše mrtvé se vzbudilo
po zimním spánku.
Hodnocení:2.5 (celkem: 5, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 24x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Co do čtení.
Nějak určité obraty jsou mimo mou osobu: havraní slova, uhelné vagóny, štěstí ze sazí, nemůžu si pomoct, ale necítím v tom žádnou básnikovu zaujatost. Spíše sázení na dobré černé koně. Určitě to má smysl. Jen otevíráš sloku šedou barvou (smog, co?) a pak "chrlíš" třikrát černou. To mi vadí. Bez inovace. Takové, já nevím, jako poučka z čítanky. Černá barva se dá popsat i elegantně, neotřele, drze, intimně.
Tady používáš jistotu, nad pokusem. Zajímavý obrat, lepilo se štěstí, obyčejně se lepí neštěstí (i když černé štěstí ... takový lehký (co do tvořivosti) kontrast).
Strašáci už opadali z násady
od košťat. - jich bylo více na jedné násadě? Neumím si představit.
Vjem strašáka je mi taky trochu tajem...neurčité.
marnivci - deskripce obrazu/obratu (jen snad ... marnivci -> promarnili, trochu navíc gradance, ne?).
Uznám ti (pro sebe ovšem) žlutý zobák na půlnoc, mohu si jej vztáhnout totiž na fotografii a mám slunce. Mohu také si jej vztáhnout na veřejné osvětlení ve fabrice (třeba Vítkovice) a hned mám noční směnu, po spánku se nejlepé chodí na noční šichtu.
U téhle básně mám dva intepretační módy. Industriální a poetický. Industriál mi sedí lépe.
Schéma básně je jasné, podkreslení fotografií může lehce znejistit směr.
Do rytmu..nechám na ostatní, ale sám musíš cítit, že tam není něco vpořádku, zdá se uměle vytvořen. Jako když se taví železo a nevíš co s odpadem (struskou).
A nebo je to oslavná báseň na vzchopení se ekonomiky?
(jinak, fotka železničního přejezdu je odkud?)
Víš, já se pořád hledám a navíc jsem teď v docela těžké životní situaci. Možná proto se to zdá takové nedotažené a profláknuté. Třeba až se to zlepší tak budu psát mnohem víc a líp. ALE POTĚŠILA MĚ TVÁ REAKCE
Ti strašáci jsou všechno, co tě jako čtenáře trápí a násada od koštěte jsou ramena, ze kterých se to snažíš setřepat. Ti marnivci jsou tam evidentně na sílu a ta černá v první sloce... prostě jsem chtěl vystihnout tu temnotu, která tě halí, když jsi na dně, ale zjevně se to nepovedlo. Zkusím na tom dál pracovat. NO nejsem básník, spíš takový Patlal-rýmař. NO a ta fotka mostu není z Vítkovic, ale odkudsi z okraje Olomouce.
Taky mívám pocit, že píšu moc velkou oklikou. Asi chci potěšit všechny čtenáře, což je nereálné. Hledám se. Hledám se. A hledám... Takže už publikuji jen to, co vím, že snese nějakou kritiku.
Bard | Zapomeň | Opium Lidstva | Med | Klidná řeka