Krásná jako podzimní listí,
padám ve svých barvách vzhůru
věřím v to, co srdce cítí,
pro Tebe lámu svou snovou kůru
odhalí se podstata duše
točím se v bludných kruzích
bojím se být jen tiše
ztracená v dětských iluzích
vím, jak by to mělo být
boj s podstatou nevědomí
jak se jeden může mýlit
životní hra i sebevědomí
chci teď utopit svůj smutek
zdi jej nechtějí přijmout
bezdětná jak na den matek
potřebuji hlasitě obejmout
láska klesajíc stoupá
do nížin podstaty bytí
nemá být čistě skoupá
má věčná tepna žití...
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Nedoufala jsem | Strom | Znovunalezená | Dospívání | Armagedon