

Někdo se spokojí s málem. Je to chyba? Možná ano...
U mých přeechozích děl jsem četl slabou výtku, že nepoužívám verše a tak jsem se to rozhodl změnit. Ovšem ještě nikdy jsem to moc nezkoušel tak že výsledek posuďte sami...
koukej nejen očima...
A pak jsem Tě uviděl...
Proč je tak těžké překonat bolest ze zklamání, rozchodu, ztráty někoho blízkého? Odkryji Vám nepřítele nás všech - bolest, sebeobviňování, smutek, deprese a jejich pramáti - lidskou nedokonalost...
Někdo se možná bude divit, proč v této poezii nejsou mezery mezi verši nebo proč se rými neveršují. Toto dílo je přesná kopie toho, co se odehrávalo v mé mysli v uplynulých týdnech. A moje myšlenky se zkrátka nerýmují a neskládají do veršů. Přesto přeji příjemné čtení...