Měl jsem žlutý sen.
Řídila jsi žluté auto
loukou plnou žlutých květin,
zastavilas před domem se žlutými balkóny,
vyšla nahoru,
usedla do žlutého křesla
a začala žlutě svítit.
Já stál v rohu,
to světlo ze mne udělalo slepce,
pátral jsem rukama
chtěl vyčarovat hůlku
podalas mi ji,
abych se mohl přivinout.
Změnil jsem se v hada v písku,
změnil jsem se tak,
že už jsem to nebyl já,
bez uší,
měkkých říkalas,
bez nohou a bez vůle
zapadající mezi matrace.
Jen jsem venku cítil
ten žlutý vůz,
který tě zase odveze.
Už ne | Diagnosa | Klíč | Cesta do ulic | Žlutý sen