ukazovátka hodin
-na tabulce ze skla stříška zvuků
za vlas mělký nápěv visí
lysý z vyhořelých lýtek
zapletený mezi nás za návleky času
kuku kuku
na opuce bělá do skrání
a dirigent má roztřepené ruce
jako ty a nahlas
na zástupy mává do deseti
supům bez pastelky na dvanáct
mezi čísla za věty
-nevyřčené jemněhmotné tmy
je mráz a přece nesněží
chléb náš vezdejší
tak odbilo světlo mezi prsty stromům
i mým smaragdovým očím
znovu za nás
loučí se
už zhasni
zhasni
skleněnky se vrací domů
Hodnocení:5 (celkem: 20, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 40x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Z mého mlčení: je mi líto; rád bych, ale tento čaj (ač jsem jej po jazyku několikráte převalil a pár doušků i zhluboka popil) nepřivolal mi žádné vjemy; tedy ani nepříjemné. Zřejmě jej zatím neumím správně vychutnat
včera jsem ji četla, ale potom už jsem se nedostala k hodnocení, dneska jsem si ji vyhledala - složitě přes jedno slůvko a bum našla jsem ji
přijde mi hravá, dětsky veselá, spontánní
líbí.
Spánky nevěst | Monolog | Odmysli slovu | Veřejný papír | Bázeň