Já, v sarkofágu nutností,
já, uvězněn v její nevinnosti.
Jednou jsem potkal nikoho
byl připoutaný
a se zjizveným předloktím
pozoroval ze sádry.
Připomínal mi jazyka
a přirovnával mě k jasu prasklé žárovky.
Zatímco nikdo debatoval s někým
o barvách a městech
odcházím.
Bylo to moje druhé
tisíckrát lepší nikdo.
Hodnocení: 3.67
(celkem: 11, počet hlasujících: 3)
(celkem: 11, počet hlasujících: 3)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Já. Já. Nikdo trápící se životem. Nikdo, moje druhé nikdo.
Trochu mi nesedí obrazivo. To s tím jazykem. Jas prasklý žárovky je naopak super! Debata o barvách a městech mě nebaví. Taky bych odešel.
Zatím nejlepší, co jsem od tebe kdy četl, takže dobrý.
kvalitní komentář (0)
Trochu mi nesedí obrazivo. To s tím jazykem. Jas prasklý žárovky je naopak super! Debata o barvách a městech mě nebaví. Taky bych odešel.
Zatím nejlepší, co jsem od tebe kdy četl, takže dobrý.
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Atopická | Barvy | Konec zimy | Odpadek 826 | Navrát