Tanec osudu

Je osud přelstitelný?


Autor: Vít Procházka, 14.3.2004, Básně

  

Jak ruka s rukou tančí na struně,
tak láska propojí dva osudy patrně.
Stará žena se do nížin belhá,
ale mladá na horách svým časem mrhá.

Svěže baletka poskakuje na scéně,
jen mladík sám po hubičce loudí na dřevěném balkóně.
Jablko padá na zem a druhé odstrčí,
tak milý tiskne svou milou ve snovém náručí.

Stařík o hůlku prosí,
stařena podává ji v barvě kosí.
Chrup ztracen jest a vášeň mládí též,
před černou holí se pne vysoká věž.

Hodnocení: 1.5
(celkem: 3, počet hlasujících: 2)

Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>