Poeta - moderní literární server


Tanec osudu

Autor: Vít Procházka, 14. 3. 2004, Básně

Je osud přelstitelný?

Jak ruka s rukou tančí na struně,
tak láska propojí dva osudy patrně.
Stará žena se do nížin belhá,
ale mladá na horách svým časem mrhá.

Svěže baletka poskakuje na scéně,
jen mladík sám po hubičce loudí na dřevěném balkóně.
Jablko padá na zem a druhé odstrčí,
tak milý tiskne svou milou ve snovém náručí.

Stařík o hůlku prosí,
stařena podává ji v barvě kosí.
Chrup ztracen jest a vášeň mládí též,
před černou holí se pne vysoká věž.