Sonet o zběhlých múzách

Petrarcův sonet:

Kde zlato vzal bůh lásky, z které žíly,
na ty dva copy kadeřavých vlasů?
Kde v trní růže? Z kterých zeměpásů
ten křehký sníh, v nějž dech a tep se vlily?

Odkud ty perly, z kterých letmo střílí
ta cudná slova tlumeného hlasu?
Odkud má tolik nebeského jasu
a božských krás pro mramor čela bílý?

Od kterých kůrů, z kterých kruhů ráje
ten zpěvný hlas, jenž trápí mě a tráví,
že snad mě stráví za nedlouhý čas?

Kterého slunce záře vrozena je
těm očím, v nichž můj bol i mír můj pravý
a z nichž mě žehnou plameny a mráz?

příkladem, kde počtem slabik, rýmem, ale i
právě dodržením metra (jamb) děje se tu sonet

kvalitní komentář (0)

pokud teda o to stojíš...
možná příliš soustředění právě na obsah pak vede
k rytmickým chybám:

"A přece papír láskou zachvívá se
to zběhlá Euterpé srdci je na obtíž
a když ukáže se ve své nahé kráse
o to víc jsme všichni smrti blíž"

X - přízvučná, x - nepřízvučná

x Xx Xx Xx Xxx x
x Xx Xxx Xx x X xx
x x Xxx x X x Xx Xx
X x X x Xx Xx X

jediný první verš si nese čistej jamb,
druhej i přes prvotní nepřesnost koketuje s daktylem
třetí trochej
čtvrtej verš jakbysmet(trochej)

zbytek textu v jambu - nerozumím tomu, proč
dobře začneš, odkloníš se, aby ses v závěru opět vrátila...

příklad, ne návod:

A přece papír láskou zachvívá se
to Euterpé je srdci na obtíž
když ukáže se ve své nahé kráse
pak o to víc jsme všichni smrti blíž

x Xx Xx Xx Xxx x
x Xxx x Xx X xx
x Xxx x X x Xx Xx
x X x X x Xx Xx X

přízvučný slabiky na sudých pozicích, a celej sonet by byl v jambu...

kvalitní komentář (0)