Sonet o dešti
Zas nebe pláče tiše do trávy
a listy chladí na tvé holé šíji
když noční příběh měsíc vypráví
a hvězdy šikují se v jasnou galaxii
Tehdy tě znám lépe než znáš sebe
voda ti smyla faleš ze tváří
ve vlasech tvých jiskry od hřebene
tak zlatě svítí v lučním polštáři
Jak rád tě hýčkám deštěm provoněnou
jsi noční motýl s křídly pavučin
když den si s nocí hraje na honěnou
přemýšlím, čemu tě ještě naučím
Nad krajem v mžiku rozlije se duha
zůstal mi zas jen úsměv dobrodruha
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
V pokoji zhasly svíčky | Sonet o zběhlých múzách | Pláč | Láska z papíru | Jak voní máma