Z očí mi kanuly slzy,
tráva snad myslela, že je to déšť,
snad proto je přijímala náručí plnou,
snad měla jsem jí říct - uvadneš.
Uvadneš, stesk ti naplní žíly,
rozproudí bolest po těle,
pak pochopíš snad, proč tak bolí,
když ty řekneš ano a on ne!
Hodnocení:3.75 (celkem: 15, počet hlasujících: 4)
Zobrazeno 13x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Moje otázky | Pod salvou květů | Rosa v trávě | Měsíčné noci | Pod salvou květů