Jak lístky se chvějí křídla motýlí,
jak krajinou letí, sám neví kam.
Je člověk z vesnice se snědou pletí,
proč už ho nemohu za ruku brát?
Jak motýlí křídla se na nebi ztratí
ten pohled, co z lásky patřil jen vám.
Křehká srdce se nejsnáze zlomí,
proto ho raděj jak diamant měj.
A až zas příště mluvit bude o ní,
zatni pěsti a neposlouchej.
Bouře, to není jen kapka vody,
marně se snažíš v srdci ji skrýt.
Láska to není jak ve válce bití,
pro lásku, za lásku musí se žít.
Hodnocení:0 (celkem: 0, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 3x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Rosa v trávě | Pod salvou květů | Můj cit | Pro Tebe, M.F. | Pod salvou květů