Když ztěžkneš krásou věcí dávno zbytných -
spanilé stronzo vprostřed nádraží,
odchází lásky v podobách mrakocitných.
Nevina vinou snáz se vydraží.
Vydechneš mělce, slávka v Rudém moři,
medúza v písku, sličně vyhnilá.
Přinášíš oběť krve králi Tchoři,
jíž touha tvá už pohár vypila.
Nad řekou táhne stovka ropných koní.
Strom v křeči křičí, dál už nechce tlít.
Oblaka nahou potravou se honí.
Kéž k lásce zbytné zachováš si cit!
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Rozveselení | Bezinky | Anachronismus lásky | Nekrolog za mládí | Bílý gobelín