Ve vlaku tma s chutí bobulí
z prostředka trámů roste od nuly.
Zabitá na železném rámu
sukýnka visí z porcelánu
a pod ní polibky,
z nichž nesložil bys ani jeden květ.
A na každém rtu zoufá
jedna tečka ze dvou vět.
Hodnocení:4.67 (celkem: 14, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 58x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Mě teda ne...
je metaforicky velmi povedená a pěkně se čte. Jen je malinko těžší na pochopení... ale mám raději básně, u kterých musím trochu přemýšlet, než ty laciné a průhledné...
Píseň o zaslíbené zemi | Na vteřinu | Vždyť život je tak krátký | Láska s otazníkem | Ponorka