Mě tak těší, že se stále najdou ti, které zajímá o čem píšu. No tak pro ty, co si lámou hlavy, o čem to sakra vlastně je? Tu mám odpověď, ale ta je jen rámcová a nevysvětlí všechny dvojsmysly a trojsmysly nekterých slov.
Má pojednávat o tom, jak rodič při zplození dítěte bojuje s tím, co do jeho světa vpustí a co ne před čím ho ochrání a před čím ne. Hlad je ten hlad světa(států, obchodníků, příbuzných,...), který se okamžitě obepne okolo dítěte a saje z něj životodárnou energii, která už od začátku jen ubývá a ubývá a matka potažmo otec má za úkol ten pařát roztáhnout. A ten měsíc, který je sluncem. Měsíc je symbol svitu dětské mysli v tom světě, který jsem popsal, a může se rozzářit během života jako slunce ale také ne. To je jeden Způsob jak jsem si to vykládal já, když jsem ji psal. Ale jak říkám, je jich tam víc těch různých možných uchopení. Každý z vás strefil jinou stranu mnohostěnné kostky.
A Jenny se omlouvám, Je to trošku mystifikační anotaci. Snad je to teď lepší. ;)
Hlavou mi bleskl křest...ale asi se špatně blejsklo, asi.
Je to tak neurčitý obraz, že tam klidně pro mého čtenáře může být i pohanský Perun.
I verše mě matou...
Vysvětlíš nám ji? I tu podivnou anotaci?
pointu bych viděla v poslední verši, ačkoli...těžko říct
nicméně název spolu s anotací zde vytváří bludiště již na začátku, takže asi bude nepochopeno. nevím. jakože taky nevím.
Můj skromný názor je, že by o porodu měly psát jenom ženy, protože my muži o tom defakto nic nevíme. Tudíž přenášené emoce nemohou být opravdové.
Problémem je, že já vlastně nevím o čem ta báseň je. Napadá mě pár možností, ale vždycky mi něco překáží. Nerozumím tomu. A přitom je to z většiny taková rýmovačka, žádná velká filozofie...Tak třeba někdo jiný...
Nechceš už toho nechat? | Plivni mi do tváře | Město havranů | Lugio Éscobar | Opium Lidstva