Chcem sa Ťa ako básnik opýtať...
Ak ľahká to bude otázka..... Dve veci by nemali byť priemerné.....
(úsmev)...poézia a láska. A čo ak peru básnika verše vernosť zradia?
Neverím, nemožno.
Veď predsa vychádzajú.... Skadiaľ?
A vari viem?
... Z tej duše nekonečna?
Či len ako vzorec majú takt? Sú len nástroj pera na obživu.
Nič viac? Nie. Ber to ako fakt.
A čo láska?
jej silou predurčení
dávať slová, city na papier. Prežitok. Len dávni básnici láskou omráčení,
túžili veršom dotknúť sa cudzích pier.
Smútkom voňajú mi tvoje slová... Zdá sa ti a keby aj, tak za verše sa schovám.
A môžem poslednú otázku? Len sa ma, prosím, nepýtaj....
Na čo.... Na poéziu a na lásku.
Upozornění: Dílo nepodstoupilo jazykovou korekturu.
opravdu nádherné, četla jsem to jedním dechem, i když ze slovenštiny, ale protože mám na škole jednoho pana profesora, který nám předčítá slovensky, tak jsem zvyklá .. nejvíc se mi líblo: ...
"Z tej duše nekonečna?
Či len ako vzorec majú takt?"
Celken dobrá, s obsahem, s nímž částečně nesouhlasím a ty sama sebe popíráš : proč píšeš? jen abys vyplnila čas? to snad ne. Chceš něco sdělit, dotknúť sa cudzích pier... napriek tomu dávám aj ja za tri.
možná tě moje trojka urazí, ale to by neměla, jestliže je tady průměr nula, potom je tvůj text nadprůměrný, a ty už určitě víš proč, takže to napíšu i pro druhý
je to lehounký a obyčejný jak jen poetický vyjádření může bejt aby to nevadilo, čte se to velmi dobře co víc bych k tomu připisoval, snad jen
děkuju
Otcovi | Korzické maky | jazz | Motlitba | MIlovanie