Chcem sa Ťa ako básnik opýtať...
Ak ľahká to bude otázka..... Dve veci by nemali byť priemerné.....
(úsmev)...poézia a láska. A čo ak peru básnika verše vernosť zradia?
Neverím, nemožno.
Veď predsa vychádzajú.... Skadiaľ?
A vari viem?
... Z tej duše nekonečna?
Či len ako vzorec majú takt? Sú len nástroj pera na obživu.
Nič viac? Nie. Ber to ako fakt.
A čo láska?
jej silou predurčení
dávať slová, city na papier. Prežitok. Len dávni básnici láskou omráčení,
túžili veršom dotknúť sa cudzích pier.
Smútkom voňajú mi tvoje slová... Zdá sa ti a keby aj, tak za verše sa schovám.
A môžem poslednú otázku? Len sa ma, prosím, nepýtaj....
Na čo.... Na poéziu a na lásku.
Hodnocení:4.4 (celkem: 22, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 37x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
opravdu nádherné, četla jsem to jedním dechem, i když ze slovenštiny, ale protože mám na škole jednoho pana profesora, který nám předčítá slovensky, tak jsem zvyklá .. nejvíc se mi líblo: ...
"Z tej duše nekonečna?
Či len ako vzorec majú takt?"
možná tě moje trojka urazí, ale to by neměla, jestliže je tady průměr nula, potom je tvůj text nadprůměrný, a ty už určitě víš proč, takže to napíšu i pro druhý
je to lehounký a obyčejný jak jen poetický vyjádření může bejt aby to nevadilo, čte se to velmi dobře co víc bych k tomu připisoval, snad jen
děkuju
Noc | Pohľad | TY | dve duše | O tebe