Sedím u televize a znuděně mačkám ovladač
Na každém programu je ale stejný pořad
Dlouhý film, lze jej nazvat časový rozkradač
Co vracel se a nutil mě dívat se pořád
V tom filmu ohraný děj plyne dokola
A mě už se nechtělo sledovat stejné a znovu
Tu samou historku, jak věčná kontrola
Vedla ke konci filmu a začátku lovu
Lov ale nezačne, příběh se zastaví
Najednou střih! A jedeme nanovo
Stejný film o tom, jak jsou dva nezdraví
Jak jeden druhému už nemůže pomoct.
A tak se koukám, na stále stejné
Pomalu už mě to začíná nudit
Osudy hrdinů? Ty jsou mi lhostejné
Chci ten film z mojí televize vypudit.
A pak to přijde, den dlouho hledaný
Pořad je u konce, běží jen titulky
Pocity neznámé, pryč pocit ochrany
Zbývají tedy jen od štěstí ampulky
Na krátkou dobu mi tu radost přináší
Že na titulky se můžu ještě párkrát mrknout
Není jich ale dost, nové se rozpráší
A mě nezbývá než z kalichu hořkosti usrknout
Chvíli ten program pokouším naladit
Nedaří se to, signál je hluchý
U toho přepínám, bez potřeb se usadit
S pocitem neznámé a věčné poruchy
Po týdnech hledání pořadů, signálů …
Mě podaří najít si jednu skvělou šou
A to důležité, že i bez jiných kanálů
Ty v mé šou nejsi tou hlavní postavou.
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Hodnocení:2 (celkem: 6, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 31x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
No.Je možná každý pokus o poezii věcí plaché a senzitivní duše osamělého tvůrce.Ovšem můj čtenář se takovým textům uzavírá a brání.Proč? Ani technika ani nápad. Nic.Nevidím nic a doporučila bych všechno. Totiž kdokoli zde cokoli i z mírně pokročilých doporučí, nemine. Za mne pak - vezmi to nejlépe docela od začátku.
Doporučovala bych dílo zkrátit. Vybrat jenom to nejdůležitější, co chceš sdělit. Další věc jsou rýmy - nevolíš je správně. Slova, která se rýmují, by neměla být stejného slovního druhu a pádu nebo osoby: mrknout-usrknout, přináší-rozpráší. Zkus najít v knihách nějaké básně a podívej se, jak to autoři dělali.
Jan Skácel: Sonet jako talisman
Aby tě PŘED ZLÝM CHRÁNIL
(takový UŽ JE SVĚT)
dávám ti AMULET
a nos jej BEZ PŘESTÁNÍ.
Je proti CHVÍLÍM KRUTÝM,
zahání Z DUŠE HLAD
a toho, KDO MÁ RÁD,
uchrání PŘED UŘKNUTÍM.
Snad z nebe NA ZEM SPADLO
to vzácné ZAKLINADLO
ve světle LÉTAVIC.
Do stříbra jsem VYRYL
Sine Amore NIHIL
- bez lásky NENÍ NIC.
Stůl | Nemám nic | Pořad | Déšť |