„Bůh je slovo vznešené.“
„Bůh je slovo zmatené.“
„Bůh je víra, víra v něj.“
„No tak už s tím pokoj dej!“
„Ty nevěříš, že on jest?“
„Já věřím, že je mnoho cest
a ty se kříží
a náhoda je proplétá.“
„Ty nevěříš v člověka?“
„Jak v kterého.
Ne ve vrahy, ty zrůdy,
přesto to lidé jsou.“
„…a ti cestou svou si jdou…“
„…a těm, komu cestu zkříží,
nikdo víc už neublíží…
Budou mrtví, mrtví jen,
těla chladná, oči prázdné,
pohltí je naše zem.
A těm, kdo tu po nich zbyli,
docházejí rychle síly,
srdce by jim z těla rvali,
v silných rukách rozmačkali,
taková to bolest je.“
„…nenávist se zrodila.
Vraha by chtít zabila.“
„A kde je ten tvůj Bůh teď,
že neléčí tyhle rány?
Že dopustí by se stalo,
aby srdce umíralo?“
Hodnocení:3.83 (celkem: 23, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 68x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Děkuju. Ale prosím, nehledejte v té básni víc, než tam je, změnilo by jí to. Nepsala jsem ji s myšlenkou, že v sobě bude skrývat něco hlubokého, že je tam něco mezi řádky. Je to tak, jak to je. Vztek, který se musel nějak vykumulovat. Nevím, jestli věřím a nevím, jestli vůbec věřit chci.
nvim co se to deje ale dneska tady nalezam same skvosty(mozna mam jen vybornou naladu a vsechno vidim ruzove),proste vyborny namet a bravurni spracovani krasa jen tak dale
Bůj jako námět je velice složitý.Evokuje mnoho otázek a na druhé straně jen málo odpovědí...Na okamžik jsem zahlédla temné oči zpoza mříží cely...zhostila jsi se toho úkolu naprosto bravurně.Ale stejně svádělo by mne to o pokus posunout se o něco dál za metu jež se nazývá člověk sám...
Malý kulatý svět | Beans | Po cestě k umírání | Future doesn´t ask | O dětství