V proudu pokory a zmaru,
z nitra pouště vyprahlých citů,
vytekl pramen laskavosti
Zjevil se světu
i sám sobě
Otevřel náruč nadějím a snům,
pupenům dal mízu žádostivosti jara,
suchým větvím jas barev podzimu
a padlým pěvcům útěchu písně labutí
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
zradila | pistolník Čas | nedostatečná | Osud? | maminka na křídlech andělů